Staroegyptský jazyk
Historie staroegyptského jazyka
Staroegyptský jazyk je nejstarší domorodý jazyk a je považován za větev afroasijských jazyků, navíc je příbuzný berberštině a dalším semitským jazykům, jako je arabština, amharština a hebrejština. Vedle sumerštiny je jedním z nejstarších známých zaznamenaných jazyků. Jeho první známé záznamy pocházejí z poloviny 3. tisíciletí př. n. l. z doby starého egyptského království z roku 3400 př. n. l., používal se v podobě démotického jazyka a až do 17. století ve středověku v podobě koptštiny. Jazyk byl doprovázen hieroglyfy, které se staly oficiálním písmem. Národním jazykem dnešního Egypta se stala egyptská arabština, která převzala vládu po muslimském dobytí v 7. století.
Klasifikace staroegyptského jazyka
Proměnnou historii staroegyptského jazyka lze rozdělit do šesti hlavních chronologických částí:
Archetická egyptština (před 2600 př. n. l.)
Jedná se o rekonstruovaný jazyk rané dynastie a pozdního předdynastického období. Obsahuje také nejstarší příklady egyptských hieroglyfických nápisů na mnoha uměleckých dílech, jako jsou keramické nádoby z doby Naqada II.
Stará egyptština (2600 – 2000 př. n. l.)
Stala se oficiálním jazykem staré říše a prvního mezidobí, protože se používala k psaní pyramidových textů, které jsou největším souborem literatury psané v tomto jazyce, a sloužila k prezentaci autobiografických spisů reprezentujících starou egyptštinu. Vyznačuje se ztrojením ideogramů, fonogramů a determinativů pro označení množného čísla.
Střední egyptština (2000-1300 př. n. l.)
Stala se známou jako klasická egyptština, protože se používala k vytváření různých textových písem v hieroglyfech a hieratickém písmu, které zahrnují různé pohřební texty, jako jsou texty o rakvích a texty moudrosti, které slouží jako návod, jak může každý člověk vést život, symbolizující staroegyptský filozofický světonázor. Sloužily také k vyprávění dobrodružných příběhů určitých osob, lékařských a vědeckých textů, jako je papyrus Edwina Smithe, a poetických textů nebo některých staroegyptských bohů či staroegyptských faraonů. Jazyk byl tak mocný a ve veřejnosti velmi rozšířený; egyptský dialekt se začal měnit, aby odpovídal klasické střední egyptštině. Gramatická struktura tohoto jazyka se od jazyka staré říše příliš neliší.
Pozdní egyptština (1300-700 př. n. l.)
Tento jazyk se objevil v Egyptě nové říše, který je považován za zlatý věk staroegyptské civilizace. Obsahoval mnoho bohatých náboženských pasáží a světské literatury a v tomto období se v historických a literárních textech objevily různé klasicismy. Rozdíl mezi středními jazyky je mnohem větší než mezi středním a starým jazykem. Nabízí také dokonalý příklad mluveného jazyka. Došlo v ní také k masivnímu rozšíření grafematického inventáře o hieroglyfický pravopis.
Demoština (600 př. n. l. – 400 n. l.)
Jedná se o název staroegyptské mluvnice pozdního a ptolemaiovského období. Používal se více než 1000 let. Slovo démotický je odvozeno od severních forem hieratiky (systému písma) používaného v deltě. Ve své době měla tři fáze:
Raná démotika
Vyvinula se v Dolním Egyptě mezi lety 650 a 400 př. n. l., protože většina textů byla napsána za 26. dynastie a v následujícím perském období. Démotický jazyk se používal pro administrativní, právní a obchodní pasáže a texty.
Střední démotický jazyk (400-30 př. n. l.)
Jedná se o fázi písma, která se masově používala pro literární a náboženské texty. Na konci třetího století se řečtina používala jako správní jazyk země.
Pozdější demotika
Řečtina se stala polooficiálním jazykem textů, náboženských textů, mumií a graffiti – jako ty na stěnách Isidina chrámu ve Philae, které můžete navštívit při svých cestách do Egypta a demotika začala mizet, ale existuje řada literárních textů z prvního a druhého století našeho letopočtu, ale bohužel většina demotických textů po nástupu řečtiny zanikla.
Koptština
Koptština je poslední fází transformace, protože je posledním přímým potomkem staroegyptského jazyka. Přestože lze tento jazyk zapsat egyptskými hieroglyfy a démotickým písmem, koptská abeceda byla značně modifikována řeckou abecedou. Tento jazyk se stal úředním jazykem země v letech 200 n. l. až 1100 n. l. a poslední zmínka o tom, že se jím mluvilo, pochází ze 17. století. Jazyk se zachoval díky evropským učencům, kteří se jej naučili od rodilých mluvčích během renesance, a dnes se s ním můžeme setkat pouze jako s liturgickým jazykem koptské pravoslavné církve.
Egypt povýšil proces kulturní transformace na zcela novou úroveň. Majestátní města Káhira, Alexandrie, Luxor a Asuán nabízejí jedinečnou příležitost spatřit skutečný zázrak a kouzlo v plném světle, a pokud si chcete zážitek ještě více zpříjemnit, pak se můžete nalodit na okouzlující plavbu po Nilu po tepajícím srdci Egypta s našimi zájezdy do Egypta.