Šokující příběh původního účelu Playdoh's

Hasbro

Příběh Play-Doh začal, když se koncem dvacátých let minulého století chystal krach mýdlové firmy Kutol z Cincinnati. Cleo McVickerová, které bylo pouhých 21 let, dostala za úkol prodat zbývající aktiva společnosti, která v té době tvořila především mýdla v prášku na ruce. Jakmile by se to podařilo, skončila by i společnost. Cleo však při plnění svého úkolu dokázal pěkně vydělat, což mělo za následek, že se firmě podařilo sotva udržet nad vodou. Cleo pak najal svého bratra Noaha a začali se snažit, aby byla společnost opět životaschopná.

Tím se dostáváme do roku 1933, kdy byl Cleo na schůzce se zástupci obchodu s potravinami Kroger, když se ho zeptali, zda vyrábí čistič tapet. Čistič tapet byl horkým zbožím, protože v té době bylo uhlí hlavním způsobem vytápění domácností, protože bylo mnohem účinnější a levnější než dřevo. To mělo ten negativní vedlejší účinek, že všude zůstávala vrstva sazí, kterou bylo obtížné z tapet vyčistit, protože se nedala namočit. (To bylo ještě před vinylovými tapetami.)

Odvážným tahem jim Cleo řekl, že by pro ně mohl tapety vyčistit (i když to zrovna nikdo v Kutolu neuměl). Společnost Kroger si následně u Kutolu objednala 15 000 beden čističe tapet s pokutou 5 000 dolarů (dnes asi 90 000 Kč), pokud je Kutol nedodá včas. Tato pokuta byla vyšší, než jakou měla společnost Kutol k dispozici pro případ, že by nedodala zboží. Naštěstí pro bratry Noah McVicker dokázal přijít na to, jak vyrobit čistič tapet pomocí verze tehdy běžného receptu na něj.

Hasbro

Naneštěstí pro bratry však, i když to jejich firmě zajišťovalo základní příjem po dobu asi deseti let, po druhé světové válce začal prodej klesat, protože topení uhlím pomalu nahrazovaly olejové a plynové pece. Tyto pece samozřejmě neprodukovaly takový problém se sazemi jako spalování uhlí, takže pravidelné čištění tapet již nebylo potřeba. Prodej se dále rozplynul krátce poté, kdy byly k dispozici vinylové tapety. Tento typ tapet se dal čistit pouze vodou a mýdlem, takže McVickerův výrobek byl nyní prakticky zastaralý.

Aby toho nebylo málo, Cleo McVickerová zemřela v roce 1949 při leteckém neštěstí a Joe McVicker, synovec Noaha McVickera, který byl najat, aby Cleo nahradil, ve svých 25 letech zjistil, že má vzácnou formu rakoviny a neočekávalo se, že přežije.

Však díky nové experimentální léčbě ozařování skutečně přežil. I když i po léčbě ji lékaři označili za neúspěšnou a řekli mu, že brzy zemře (ve skutečnosti zemřel až v roce 1992, i když jeho konec byl přesto dost smutný, více viz Bonusová fakta níže).

V každém případě v roce 1954 nastupuje Kay Zufallová, neopěvovaná hrdinka historie Play-Doh a švagrová Joea McVickera. Kay vedla mateřskou školu a potřebovala levný materiál, aby její děti mohly vyrábět vánoční ozdoby. Při hledání zmíněného levného dekoračního materiálu se v jednom časopise dočetla, že k tomuto úkolu lze použít čistič tapet. Protože věděla, do jakých potíží se dostala firma jejího švagra, šla a nakoupila několik kusů čističe tapet Kutol, aby zjistila, zda bude pro toto použití fungovat. Poté, co nejenže zjistila, že funguje, ale že si s ním děti náramně hrají, zavolala Joeovi a řekla mu, že z jejich nyní již zastaralého čističe tapet musí udělat hračku. Joe se podíval na vánoční ozdoby vyrobené dětmi a souhlasil, že je to skvělý nápad. Aby si to usnadnili, jednoduše z těsta odstranili čisticí prostředek a přidali mandlovou vůni a trochu barviva. (Původně bylo bílé.)

Hasbro

Joe se rozhodl, že směs, ze které bude nyní hračka, překřtí: „Kutolova duhová modelovací směs“. Do hry vstoupil Kay Zufall, aby opět zachránil situaci a ujistil ho, že je to příšerný název pro jejich výrobek. Spolu se svým manželem Bobem se pak pustili do vymýšlení lepšího. Během svých diskusí přišla Kay na název „Play-Doh“, který se jim oběma líbil, a navrhla ho Joeovi, kterému se také zalíbil.

Díky některým kontaktům na členy školní rady, které si vytvořili při prodeji mýdla, prodávala společnost svůj nový výrobek zpočátku do škol po celém Cincinnati. Poté se jej začali pokoušet prodávat v obchodech, což se na místní úrovni setkalo jen s nepatrným úspěchem.

Ačkoli v této chvíli to společnost zachránilo, zdálo se, že bez peněz na velkou reklamu je Play-Doh odsouzen k velmi pomalému růstu – alespoň do té doby, než se Joe McVickerovi podařilo přemluvit k audienci Boba Keeshana, známějšího jako Kapitán Klokan.

Předvedl Keeshanovi Play-Doh a vysvětlil mu, že Kutol nemá peníze na celostátní reklamní kampaň ani na to, aby se výrobek dostal do vysílání. Pokud by však Keeshan souhlasil s tím, že bude výrobek jednou týdně používat v pořadu Kapitán Klokan, dávali by produkční společnosti Kapitána Klokana 2 % z dosažených tržeb, pokud by ho nadále ukazoval. Kapitán souhlasil a Play-Doh se rychle stal celostátním hitem a díky expozici Kapitána Klokana se objevil i v dalších dětských pořadech.

Dále, i když stále prodávali tapetovací hmotu za 34 centů za plechovku, dokázali získat 1 dolar.50 za plechovku Play-Doh, přestože plechovky obsahovaly stejné množství hmoty a oba výrobky byly prakticky totožné, až na to, že čisticí hmota byla bílá a bylo do ní přidáno malé množství čisticího prostředku.