Bílá kniha o bruxismu (strana 11)
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13
Výživové doplňky. Zásadní role hořčíku v nervové a svalové činnosti vedla nejméně dva vědce k podezření, že bruxismus může být způsoben nedostatečnou spotřebou nebo neefektivním využitím tohoto kovu. Strava s nedostatkem hořčíku údajně způsobuje časté skřípání zubů u spících i bdících prasat (srov. Lehvila, 1994, s. 219). U lidí navrhovaná léčba zahrnuje doplňky hořčíku. Podle Ploceniaka (1990) například dlouhodobé podávání hořčíku téměř vždy zajistí vyléčení bruxismu. To potvrzuje dřívější zprávu Lehvila (1974), který tvrdil, že u šesti pacientů, kteří užívali jednou denně tabletu s různými vitamíny a minerály (která obsahovala 25 mg {u dětí} nebo 100 mg {u dospělých} hořčíku), došlo k pozoruhodnému snížení frekvence a trvání epizod skřípání (a někdy k jejich úplnému vymizení), a to po dobu nejméně pěti týdnů. Po ukončení užívání doplňků se příznaky vrátily.
Podobná logika vedla dříve Cheraskina & Ringsdorfa (1970) ke studiu účinků doplňků stravy na brusiče zubů neboli cvikry. Z nich 16 užívalo vápník, vitamin A, vitamin C, vitamin B5 (kyselinu pantotenovou), jód a vitamin E. Když byli dotazováni o rok později, uvedli, že bruxismus zmizel. Naproti tomu u 15 bruxiků, kteří užívali pouze vitaminy A, C, E a jód, nedošlo k žádnému zlepšení. Zdálo se, že lze vyvodit závěr, že účinnými látkami jsou vápník a kyselina pantotenová (vitamin B5).
V této oblasti je zjevně zapotřebí dalšího výzkumu. Pokud se totiž tato tvrzení týkají byť jen malé části osob trpících bruxismem, zaslouží si bližší pozornost, protože užívání těchto doplňků stravy je poměrně pohodlné, bezpečné a bez vedlejších účinků.
Jediná zpětná vazba, kterou jsem v souvislosti s tímto přístupem obdržel, je tato:
Zjistil jsem, že když hodně cvičím a silně se potím, mám přes den nesnesitelné zatínání zubů. Vápník a hořčík jsou jediné věci, které toto zatínání zastavily. Zajímavé je, že v noci se mi zuby vůbec necvakají.
Doporučení: Dokud nebudou tato tvrzení potvrzena, zúžena nebo vyvrácena v rozsáhlé dvojitě slepé studii, může nejlepší strategie zahrnovat každodenní užívání následujících látek: hořčík (přibližně 100 mg), vápník (150 mg) a kyselina pantotenová (50 mg) v kombinaci s minimálně následujícími látkami: vitamíny A (1 000 m.j.), C (300 mg), E (60 mg) a jód (0,1 mg=100 mcg). Pokud bruxismus ustoupí, je třeba pacientům doporučit, aby v užívání těchto tablet pokračovali. Pokud během přibližně 8 týdnů nedojde ke zlepšení, je třeba od tohoto přístupu upustit.
Poznámky a upozornění:
- V těchto výživových studiích bruxikáři obvykle užívají řadu vitamínů a minerálů, nikoli pouze jeden, proto zatím nelze přesně určit účinnou výživovou látku. Tyto doplňky navíc často působí synergicky nebo kooperativně, takže k odstranění nedostatku jednoho z nich je třeba užívat několik minerálů a vitaminů. Proto by se do doby, než o této problematice budeme vědět více, měly užívat všechny výše uvedené doplňky, nejen hořčík nebo vápník.
- Dostupné důkazy nám říkají jen málo o optimálním dávkování, takže při rozhodování o tom, kolik užívat, existuje prvek nejistoty.
- Děti by měly užívat úměrně méně. Například osmileté dítě vážící asi 70 kg by mělo užívat přibližně polovinu doporučené dávky.
- Magnéziu je třeba se vyhnout v případě poruchy funkce ledvin a akutní dehydratace. Nemělo by se užívat, pokud způsobuje průjem, jiné nežádoucí účinky nebo pokud interferuje s jinými léky. Je třeba zdržet se předepisování více než 100 mg denně, protože užívání příliš velkého množství nebo dlouhodobá léčba může způsobit únavu a dýchací potíže. Užívání příliš velkého množství hořčíku může dokonce způsobit hypermagnezémii, která vede k nevolnosti, zvracení, letargii a ucpání močového měchýře. Stejně jako u většiny léků by mělo být dávkování přibližně určeno podle hmotnosti. Podle mého názoru by se mělo užívat zhruba 0,7 mg denně na kilogram tělesné hmotnosti (takže člověk vážící 143 kg by neměl užívat více než 100 mg hořčíku).
- Rozsáhlý experiment o účinnosti doplňků stravy by měl být proveden již dávno.