Googol

Gogol nemá v matematice žádný zvláštní význam. Je však užitečný při porovnávání s jinými velmi velkými veličinami, jako je počet subatomárních částic ve viditelném vesmíru nebo počet hypotetických možností v šachové partii. Kasner jej používal k ilustraci rozdílu mezi nepředstavitelně velkým číslem a nekonečnem a v této roli se někdy používá při výuce matematiky. Pro představu, jak velký googol ve skutečnosti je, lze hmotnost elektronu, necelých 10-30 kg, přirovnat k hmotnosti viditelného vesmíru, která se odhaduje na 1050 až 1060 kg. To je poměr v řádu asi 1080 ku 1090, tedy maximálně jedna desetimiliardtina googolu (0,00000001 % googolu).

Carl Sagan upozornil, že celkový počet elementárních částic ve vesmíru je asi 1080 (Eddingtonovo číslo) a že kdyby byl celý vesmír zaplněn neutrony tak, aby nikde nebylo prázdné místo, bylo by jich asi 10128. Všiml si také podobnosti druhého výpočtu s Archimédovým výpočtem v Písečném záznamníku. Podle Archimédova výpočtu by Aristarchův vesmír (o průměru zhruba 2 světelné roky), pokud by byl zcela zaplněn pískem, obsahoval 1063 zrnek. Kdyby byl dnešní mnohem větší pozorovatelný vesmír naplněn pískem, stále by to bylo jen 1095 zrnek. K vytvoření googolu by bylo potřeba dalších 100 000 pozorovatelných vesmírů naplněných pískem.

Doba rozpadu supermasivní černé díry o hmotnosti zhruba 1 galaxie (1011 hmotností Slunce) v důsledku Hawkingova záření je řádově 10100 let. Tepelná smrt rozpínajícího se vesmíru tedy podle dolní hranice nastane nejméně za jeden googol let v budoucnosti.