1

Malá část pacientů však může mít dobré výsledky, zejména díky novým technologiím magnetické rezonance a časově náročné léčbě. Podle přehledového článku tří neurologů z Loyola University Medical Center v časopise MedLink Neurology mezi tyto léčebné postupy patří lék tkáňový aktivátor plazminogenu (tPA), který rozbíjí sraženiny, a různé neurotrombektomické přístroje nové generace.

Přibližně 85 % mrtvic je ischemických, což znamená, že jsou způsobeny ucpáním cév. (Zbývající mrtvice jsou způsobeny krvácením do mozku.) Asi 4 procenta všech ischemických mrtvic jsou způsobena ucpáním systému bazilárních tepen. Bazilární tepna zásobuje krví bohatou na kyslík některé z nejkritičtějších částí mozku.

První klinický popis mrtvice bazilární tepny byl podle článku na MedLink, který napsali neurologové z Loyoly Sarkis Morales Vidal, MD, (první autor); Murray Flaster, MD, PhD; a Jose Biller, MD; a editoval Steven R. G., Ph. Levine, MD, ze SUNY Health Science Center.

Postava z románu Alexandra Dumase „Hrabě Monte Christo“, popisovaná jako „mrtvola s živýma očima“, měla zřejmě syndrom uzamčení. V nedávné době byla v knize a filmu „The Diving Bell and the Butterfly“ popsána francouzská novinářka se syndromem uzamčení. Tento novinář byl duševně v pořádku, ale byl schopen pohybovat pouze levým očním víčkem. Složil dojemné paměti tak, že při pomalém odříkávání abecedy vybíral jedno písmeno po druhém.

Článek na MedLink uvádí, že odhadem 80 % pacientů s locked-in syndromem žije nejméně pět let a někteří pacienti přežili více než 20 let. Jeden z průzkumů mezi dlouhodobě přeživšími zjistil, že 86 procent z nich uvádí dobrou úroveň pozornosti, 77 procent je schopno číst a 66 procent dokáže komunikovat pomocí pohybů očí a mrkání. Čtyřicet osm procent uvedlo, že jejich nálada je dobrá.

Přehledový článek cituje studii pacientů po cévní mozkové příhodě bazilární tepny, která zjistila, že měsíc po mrtvici byla třetina pacientů mrtvá a třetina potřebovala pomoc při činnostech denního života, jako je koupání, oblékání a jídlo.

Většina cévních mozkových příhod bazilární tepny je způsobena aterosklerózou (kornatěním tepen). Druhou nejčastější příčinou jsou sraženiny.

Mezi hlavní rizikové faktory vzniku cévní mozkové příhody na bazilární tepně patří vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření, vysoká hladina cholesterolu, ischemická choroba srdeční a onemocnění periferních cév. Postižení jedinci bývají starší 50 let. Mrtvice bazilární tepny se častěji vyskytují u mužů než u žen.

Dr. Morales je docentem, Dr. Flaster je mimořádným profesorem a Dr. Biller je profesorem a vedoucím katedry neurologie na Loyola University Chicago Stritch School of Medicine.