Co jsou výplňová slova?

A tak… ehm… moji milí Američané. . ehm … neptejte se, co pro vás vaše země může udělat . … ehm… víte… ptejte se, co můžete vy… ehm… udělat pro svou zemi. Dovedete si představit, že by takto zněl inaugurační projev Johna F. Kennedyho?

Nejspíš by to nebyl jeden z nejslavnějších projevů v americké politické historii. Výplňková slova jako jako, ehm, ehm, ehm, a víte, mohou snížit kvalitu projevu. Prezident Kennedy byl naštěstí skvělý řečník. Jeho slova zůstávají strhující výzvou k akci i dnes.

Posloucháte-li však mluvit běžné lidi, uslyšíte taková slova roztroušená v jejich běžném projevu. Lingvisté jim říkají výplňová slova. Někdy se jim také říká markery diskurzu, vyplňovače pauz nebo formy váhání.

Výplňkové slovo je jakýkoli bezvýznamný zvuk, slovo nebo slovní spojení, které se během řeči používá k vyplnění ticha. Často se používají místo pauz a úzce souvisejí s váháním v řeči. V psaných dílech se objevují jen zřídka. Denně však trápí mluvu mnoha lidí.

Používání výplňových slov pouze příležitostně není problém. Mohou naznačovat, že před pokračováním sbíráte myšlenky. Bohužel se až příliš často používají opakovaně. V tu chvíli narušují efektivní komunikaci.

Při příliš častém používání jsou výplňová slova považována za řečovou dysfluenci (někdy se píše dysfluence). Tímto termínem se označuje řeč, která není přednesena plynule nebo není dobře gramaticky utvořena.

Proč výplňová slova používáme tak často? Jsou opravdu na pováženou? Mohou být! Výplňová slova máme tendenci používat častěji, když spěcháme a mluvíme bez přemýšlení. Když nám někdo položí otázku, často chceme rychle odpovědět. Často začneme mluvit dříve, než skutečně víme, co chceme říci. Když se náš mozek snaží zformulovat myšlenky do slov, máme tendenci vyplňovat ticho výplňovými slovy. Děláme to proto, abychom se vyhnuli trapným pauzám.

Naneštěstí všechna tato výplňová slova mohou ve skutečnosti bránit ve sdělení toho, co chceme říci. Poslouchali jste někdy někoho, kdo opakovaně používá výplňová slova? Pokud ano, víte, že může být obtížné porozumět jeho sdělení. Je náročné vyloudit z proudu zvuků mezi nimi skutečná slova s významem.

Pokud se přistihnete, že používáte výplňová slova, nezoufejte. Čas od času je používá každý. Uvědomte si však, že mohou posluchačům zabránit ve skutečném pochopení toho, co se snažíte říci.

Pokud používáte výplňová slova příliš často, můžete podniknout určité kroky, abyste je přestali používat. Nejprve si je ve svém projevu poslechněte. Cíleně si uvědomte, co se snažíte říci. Navazujte oční kontakt s posluchači a nebojte se udělat pauzu, abyste si srovnali myšlenky. Neciťte se pod tlakem, abyste na otázku odpověděli příliš rychle. Pokud přednášíte prezentaci ve škole, procvičujte ji tak dlouho, dokud ji nebudete znát nazpaměť. Buďte připraveni. Promyslete si, co chcete říct, a pak to řekněte!“

Veřejné vystupování je jednou z nejtěžších dovedností, kterou je třeba zvládnout. Mnoho lidí se přistihne, že spoléhají na výplňová slova, aby vyplnili ticho. S dostatečnou praxí se však tohoto zlozvyku můžete zbavit!