Filozofie pozitivismu

Abstrakt

V roce 1822 publikoval tehdy čtyřiadvacetiletý Auguste Comte plán celkové intelektuální, sociální a politické reorganizace společnosti.1 Vystudoval matematiku na pařížské École Polytechnique a měl za sebou bohatou četbu v oblasti přírodních věd a francouzské politické filozofie 18. století. Své práci na doktrínách, které se staly známými jako pozitivismus, zasvětil celý život a pokračoval v ní až do své smrti krátce před rokem 1857. V rozsáhlém díle Cours de Philosophie positive, publikovaném především ve 30. letech 19. století, rozvinul pozitivismus jako kombinovanou filosofickou a sociálně-politickou strukturu. Filozofické aspekty této struktury spočívaly v údajně deskriptivních teoriích lidského poznání a společnosti. Sociálněpolitické aspekty byly předznamenány ve výše zmíněném raném díle a po jejich naznačení ve Philosophie positive byly plně rozvinuty v pozdějším Systéme de politique positive. Tyto aspekty byly výslovně normativní a směřovaly k cíli systematicky realizovat jeho filosofické teorie jako způsoby myšlení a jednání lidské společnosti. Comtovo pozdější dílo dále rozvíjelo pozitivismus jako explicitně náboženský rámec – tzv. náboženství lidskosti – pro šíření a společenskou realizaci pozitivistické filosofické a politické struktury.