Průvodce závětí v New Yorku
Co je to závěť? Přehled poslední vůle a závěti v New Yorku
Závěť neboli testament je právní dokument, jehož účelem je sdělit způsob rozdělení majetku po něčí smrti. Pojem „majetek“ se v kontextu tohoto právního dokumentu vztahuje na nemovitý majetek, osobní majetek a peníze.
New Yorské zákony týkající se závětí jsou kodifikovány v rámci zákona New York Consolidated Laws, Estates, Powers and Trusts Law, známého také jako NY EPT Law.
Závěť je důležitou součástí plánování pozůstalosti, neboť se jedná o právní dokument, který podrobně popisuje poslední přání člověka, jak chce rozdělit svůj majetek.
Obvykle lidé chtějí, aby jejich majetek připadl jejich potomkům (osobám následujícím v řadě v rodině); v závěti však lze uvést pokyny pro darování určitým blízkým osobám. V závěti lze také uvést konkrétní pokyny pro zajištění pohřbu a péči o nezletilé děti a domácí zvířata po smrti.
Jelikož je závěť závažným a složitým právním dokumentem, který zahrnuje zásadní úvahy, doporučujeme před sepsáním závěti konzultaci s právníkem pro plánování majetku v New Yorku.
Kdo může sepsat závěť? Co je to zdravý rozum?
Osobě, která sepisuje závěť, se říká „zůstavitel“. Osoba uvedená v závěti, která má obdržet majetek nebo dar, se nazývá „příjemce“ nebo „dědic“.
New York Consolidated Laws, Estates, Powers and Trusts Law stanoví, že „každá osoba starší osmnácti let, která má zdravý rozum a paměť, může prostřednictvím závěti nakládat s nemovitým a osobním majetkem a vykonávat pravomoc k jeho určení“. Závěť tedy může sepsat každá dospělá osoba starší 18 let, pokud má „zdravý rozum“.
Co je to zdravý rozum? Znamená to, že zůstavitel rozuměl svému majetku a měl v úmyslu závěť pořídit. Osobou bez zdravého rozumu by byla osoba, která trpí duševní chorobou, je pod vlivem drog nebo z jiného důvodu není schopna uvažovat natolik racionálně, aby mohla sepsat závěť.
Platnou závěť nemůže sepsat ani osoba, která je vystavena „nepatřičnému vlivu“. K nepatřičnému ovlivnění dochází tehdy, když je osoba ovládána jinou osobou. Je to podobné jako být nucen; ovládající osobou je však obvykle blízký rodinný příslušník, který se snaží zůstavitele přesvědčit ve svůj prospěch. Přítomnost nepatřičného vlivu způsobí neplatnost závěti. Podobně bude neplatnou shledána i závěť, kterou osoba učinila pod nátlakem nebo pod pohrůžkou násilí.
Jak sepsat platnou závěť v New Yorku: 7 požadavků
Existuje (sedmidílný) test, který podrobně popisuje zákonné požadavky, které je třeba dodržet pro sepsání platné závěti v New Yorku.
- Musí vám být 18 let, abyste byli způsobilí k právním úkonům
- Podepisuje ji zůstavitel nebo někdo na pokyn zůstavitele a v jeho přítomnosti, tj, „v zastoupení“. Pokud za zůstavitele podepisuje zmocněnec, musí tento zmocněnec rovněž:
- Podepsat své jméno jako zmocněnec
- Zplnomocněnce nelze počítat jako jednoho ze dvou potřebných svědků a
- Zplnomocněnec připojí svou adresu (nepřipojení adresy však nezpůsobuje neplatnost závěti)
- Podpis zůstavitele musí být „na konci, ní“. Cokoli, co je v závěti napsáno po podpisu, nemá žádnou právní váhu.
- Zůstavitel musí závěť podepsat nebo potvrdit svůj předchozí podpis v přítomnosti každého svědka.
- Zůstavitel musí závěť „zveřejnit“, což znamená, že svědkům sdělí, že se skutečně jedná o jeho poslední vůli.
- Závěť musí podepsat nejméně dva svědci.
- Obřad vykonání závěti musí být dokončen ve lhůtě 30 dnů. Třicetidenní lhůta začíná běžet okamžikem podpisu prvního svědka.
Samostatné čestné prohlášení
Samostatné čestné prohlášení není povinnou součástí závěti v New Yorku, nicméně je často začleněno. Self-proving affidavit je, když svědci podepíší v přítomnosti advokáta čestné prohlášení, v němž se uvádí, že závěť je správná (splňuje sedmidílný test.) Self-proving affidavit může nahradit živé svědectví a je obzvláště užitečné, když si svědek nemůže vzpomenout nebo když se svědek později stane nepřátelským a nechce si vzpomenout.
Výklad závěti – Co se stane, když je v závěti matoucí nebo nejednoznačná věta?“
Výklad je hlavním problémem při určování úmyslu newyorské závěti. Newyorské právo zkoumá, jaký byl skutečný úmysl, a to na základě „prostého významu“ dokumentu. Někdy však v závěti žádný „prostý význam“ není kvůli protichůdným významům nebo nejasnostem. V případě „skryté nejednoznačnosti“ lze proto k určení významu závěti připustit externí důkazy. Newyorské právo připouští externí důkazy, jako jsou podrobnosti o skutečnostech a okolnostech vzniku závěti, a jakékoli důkazy třetích stran.
Pokud vnější důkazy přesto nejednoznačnost neodstraní, tato konkrétní část „selže“, protože neexistuje jasný příjemce nebo jasný význam dokumentu.
Změny závěti
Podle newyorského práva může zůstavitel provést změny ve své závěti pouze dvěma způsoby:
- Napsat novou závěť, která zruší první závěť, nebo
- Sepsat kodicil, což je dodatek k první závěti, který mění pouze části první závěti. Jedná se o pouhý dodatek k původní závěti.
Odvolání
Závěť lze v New Yorku odvolat (zrušit) nebo změnit až do smrti zůstavitele. Je však třeba dodržet správné postupy, aby se předešlo budoucím nejasnostem.
Podle newyorského práva lze závěť odvolat zničením (např. úplným zničením, požárem, rozřezáním nebo zohavením). Nová následná závěť může rovněž zrušit předchozí závěť, pokud je to v nové závěti uvedeno. Všechny úkony musí zůstavitel učinit s úmyslem zrušit původní závěť.
Kodicil
Kodicil je změna nebo dodatek k závěti. NEzpůsobuje neplatnost původní závěti; pouze ji doplňuje. Pravidla pro sepsání kodicilu v New Yorku se řídí stejnými právními požadavky jako u standardní závěti, včetně požadavku na podpis dvou nezaujatých svědků.
Závěť – co je to závěť? Jak se mu můžete vyhnout?“
Závěť v New Yorku musí být přijata k závěti u newyorského náhradního soudu. Závěť je soudní řízení o správě majetku osoby, která zemřela se závětí. Závěť je proces nezbytný k potvrzení platnosti závěti. Vykonavatel uvedený v závěti se musí obrátit na soud a prokázat, že závěť je skutečná a platná. Vykonavatel nemůže rozdělit majetek dědicům, dokud závěť neprojde soudním řízením. Nejprve však musí být zaplaceny všechny newyorské daně z pozůstalosti a také všechny nesplacené dluhy. „Zbytkový majetek“, tj. zůstatek zůstavitelova majetku po rozdělení všech pohledávek, daní z pozůstalosti a „zvláštních“ odkazů, je považován za „zbytek“ pozůstalosti, který má být vydán dědicům.
Čas a náklady spojené s projednáváním závěti mohou být nepříjemné; je však nezbytné, aby bylo možné závěť právně vynutit. Bez požadavku na prokázání závěti u soudu může kdokoli předložit padělanou závěť, v níž se domáhá dědictví.
Může se člověk vyhnout dědickému řízení?
Pokud člověk zemře bez závěti, není třeba vést dědické řízení. Někdy se však lze pozůstalostnímu řízení vyhnout i se závětí.
Zpravidla lze malé pozůstalosti sestávající z 30 000 USD nebo méně vyřídit, aniž by bylo nutné obrátit se na náhradní soud. Pozůstalý manžel by nejprve musel předložit úmrtní list a donést jej finančnímu ústavu nebo pojišťovně k vyzvednutí.
Intestate – Co se stane, když zemřete bez závěti?
Zemřít bez závěti se nazývá zemřít „intestate“. Newyorský zákon o intestaci má za cíl rozdělit majetek zesnulého způsobem, který by s největší pravděpodobností nastal, kdyby daná osoba zemřela se závětí (např. nejprve pozůstalému manželovi a nezletilým dětem).
Jelikož neexistuje závěť, kterou by bylo třeba sepsat, soud místo toho uspořádá správní řízení, v němž je jmenován zástupce neboli „správce“, který se o majetek postará. Správce je zodpovědný za vyhledání dědiců, kteří zdědí majetek podle newyorského zákona o dědictví ze závěti.
Newyorské dědické právo pro rozdělení dědictví je následující:
- Zůstavitel přežil manžela/manželku, ale nemá děti
- Přeživší manžel/manželka převezme celou pozůstalost
- Zůstavitel přežil manžela/manželku a děti
- Přeživší manžel/manželka převezme prvních 50 USD,000 USD a polovinu pozůstalosti
- Zbytek pozůstalosti se pak dělí rovným dílem
- Pokud je pozůstalost nižší než 50 000 USD, připadne celá pozůstalost manželovi
- Pro newyorské dědické právo jsou nemanželské děti a adoptované děti považovány za stejné jako manželské a biologické děti a budou dědit jako takové.
- Zůstavitel pozůstalý POUZE po dětech
- Jsou-li všechny děti naživu, obdrží celou pozůstalost rovným dílem
- Zůstavitel pozůstalý po dětech a potomcích předsmrtných dětí
- Pozůstalost přechází na živé děti nebo potomky předsmrtných dětí „podle zastoupení“, tzv. per capita v každé generaci.“
Three Steps to Determine Intestate Shares
- Divide the estate for each of the heirs at the first generational level at which there are survivors
- All living people at that first generational level take one share each.
- The shares of the deceased persons at the first generation level are combined and then divided equally between the people at the next generation in the same way.
Result: All persons in the same generation are always going to have equal shares of the estate.
- Intestate Decedent NOT Survived by Spouse or Issue
- Passes all to parents or surviving parent
- If Not Survived by Parents
- Passes to issue of parents (brothers, sisters, issue of deceased brothers and sisters) who take per capita at each generation
- If there are no longer any parents or siblings alive, the estate „escheats,“ or goes to the state.
Překážky dědictví – kdy osoba NEMŮŽE dědit?“
- Překážky dědictví – „pravidlo přemožitelů“ říká, že každý, kdo je zodpovědný za smrt zůstavitele, nemůže mít nárok na dědictví v jeho pozůstalosti. Například Lyle a Erik Menendezovi jsou bratři, jejichž rodiče byli nalezeni zavraždění. Erik a Lyle byli jedinými potomky rodičů a jako takoví měli nárok na celou pozůstalost. Později byli Erik a Lyle shledáni vinnými z vraždy svých rodičů. Přestože Lyle a Erik byli potenciálními dědici, jsou nyní diskvalifikováni, protože byli zodpovědní za smrt svých rodičů.
- Dědická diskvalifikace: Manžel/manželka může být diskvalifikován/a z převzetí svého podílu „zbavením způsobilosti k právním úkonům“, a to buď rozvodem, rozlukou, opuštěním nebo neplatným „neplatným“ manželstvím.
- Přežití 120 hodin: Dědic musí přežít zůstavitele o 120 hodin nebo o pět dní. V opačném případě se smrt dědice považuje za současnou se smrtí zůstavitele a bude se na něj pohlížet, jako by zůstavitele předešel.
- Přihláška: Potenciální dědic se rozhodne, že o dar nestojí, a vzdá se ho. Na osobu, která se zřekne, se pohlíží, jako by zůstavitele předešla.
- Postup: K „postupu“ dochází, když si potenciální dědic vyzvedne dědictví ještě za života dárce. Jako takový musí existovat určitý důkaz, že záloha byla zamýšlena jako „dědictví předem“, a nikoliv pouze jako dar. Kvalifikačními předpoklady pro zálohu jsou: současná písemná forma podepsaná dárcem a obdarovaným, s doložením úmyslu, aby „dar“ byl považován za zálohu.
Trusty
Co je to trust? O trustu hovoříme tehdy, když je jedna osoba, „svěřenský správce“, pověřena držbou majetkového podílu s povinností tento podíl udržovat nebo využívat ve prospěch jiné osoby. Svěřenský fond je běžně používaným dokumentem při plánování majetku, přesto není tak běžný jako závěť.
Životní svěřenský fond, právně označovaný také jako „inter-vivos trust“, je svěřenský fond, který je vytvořen za účelem rozdělení za života. Jakmile je svěřenský fond podepsán, nabývá okamžitě účinnosti. Kromě toho je svěřenský fond neodvolatelný, to znamená, že jej nelze změnit, jakmile byl uveden do chodu.
Svěřenský fond není také totéž co „závěť“, což není ani závěť, ani svěřenský fond, ale dokument podrobně popisující zdravotní péči a zdravotní přání člověka na konci života.
Svěřenský fond, který je vytvořen a začleněn do závěti, se nazývá testamentární svěřenský fond. Na rozdíl od životního svěřenského fondu nabývá testamentární svěřenský fond účinnosti až po smrti zůstavitele a po přijetí závěti do dědického řízení. Je to proto, že testamentární svěřenský fond lze stejně jako závěť měnit nebo odvolávat až do okamžiku smrti zůstavitele.
Životní závěť
Životní závěť není závěť ani svěřenský fond, ale dokument podrobně popisující přání týkající se lékařské a zdravotní péče. Životní závěť obvykle jmenuje „zmocněnce“, který je pověřen rozhodováním a/nebo prováděním konkrétních pokynů v dokumentu. Mnoho životních závětí dnes také obsahuje volbu osoby, zda bude pokračovat v léčbě podporující život, pokud by se stala neschopnou života.