Dva státy právě usnadnily odebírání dětí matkám, které během těhotenství užívají drogy

M. si myslela, že dělá správnou věc. Stala se závislou na opioidech, ale když se dozvěděla, že je těhotná, okamžitě se pokusila zapsat do programu medikamentózní léčby (MAT). MAT je standardem péče při léčbě osob s poruchou způsobenou užíváním opioidů – zejména těhotných žen, protože příliš náhlé ukončení užívání opioidů v průběhu těhotenství může vést ke komplikacím.

Přes několik telefonátů poskytovatelům léčby v jejím okrese a okolních okresech nemohla M. najít poskytovatele, který by ji byl ochoten přijmout. Mnohé služby léčby užívání návykových látek těhotné ženy nepřijímají nebo jsou pro ně jinak nedostupné, a to navzdory federálním a státním předpisům, které vyžadují jejich upřednostnění při léčbě. Aby se vyhnula riziku abstinence a případnému poškození plodu, udělala M. to, co dělá mnoho těhotných žen v její situaci – pokračovala v užívání nelegálních opioidů.

Když se blížil termín porodu, našla M. nemocnici, která tvrdila, že se specializuje na péči o děti, které byly vystaveny opioidům v děloze, a cestovala daleko, aby tam porodila. Svému ošetřujícímu lékaři řekla o svém užívání opioidů během těhotenství, aniž by si uvědomila, že by to mohlo urychlit zavolání orgánu sociálně-právní ochrany dětí (CPS). CPS jí okamžitě odebrala novorozence z péče, a to převážně na základě důkazů o užívání opioidů. V následujících měsících viděla M. svého syna v nejlepším případě jednou týdně. Když ho navštívila, trápilo ji, že měl často zdánlivě neléčené vyrážky. Každý den bojovala s nepředstavitelnou bolestí a zármutkem z odloučení od svého novorozence. Od loňského roku byli stále od sebe a M. od té doby ztratila kontakt se svým právníkem.

Bolest M. možná brzy pozná více matek. Nejméně dva státy, Arizona a Kentucky, právě usnadnily odebrání práv matkám, které v těhotenství užívají návykové látky. Arizonská legislativa, která vstoupila v platnost v dubnu, umožňuje zbavit matku rodičovských práv buď ihned po narození novorozence, nebo do jednoho roku od jeho narození, a to podle toho, jak chronické se soudu jeví užívání nelegálních drog. Legislativa státu Kentucky, která rovněž vstoupila v platnost minulý měsíc, umožňuje zbavit matku rodičovských práv, pokud její novorozenec vykazuje abstinenční příznaky, tzv. novorozenecký abstinenční syndrom, jako důsledek užívání nelegálních opioidů, pokud matka do 90 dnů po porodu zásadním způsobem nedodržuje jak program protidrogové léčby, tak režim poporodní péče.

Odnětí práv matky na novorozence je obzvláště brutální taktika drogové války, která podle výzkumů a zkušeností způsobí dětem a rodinám, které má údajně chránit, mnohem více škody než užitku. Taková politika má kořeny ve stigmatizaci a hrubé lhostejnosti k tomu, co nám nejlepší dostupné vědecké poznatky říkají o tom, jak soucitně a účinně sloužit těhotným ženám, které se potýkají s poruchami způsobenými užíváním drog, a jejich rodinám.

„Zákonodárci, kteří stojí za těmito zákony, v podstatě vytvářejí hrdelní zločin pro ženy, které porodí dítě, přestože užily nelegální drogu,“ říká Erin Miles Cloudová, vedoucí advokátka v Bronx Defenders Family Defense Practice, která zastupovala řadu rodičů, kteří čelili řízení o zbavení rodičovských práv. „Ukončení rodičovských práv je mechanismus, kterým se z rodin stávají cizí lidé, veškeré kontakty a osobní identita jsou vymazány a rodiny jsou navždy zničeny. Tímto způsobem působí snaha této legislativy trestat matky a otce jako občanský trest smrti pro rodiny, za který děti zaplatí nejvyšší cenu.“

Zastánci těchto zákonů ospravedlňují sledování, policejní dohled a trestání matek užívajících drogy odkazem na dva předpoklady, které byly vyzdvihovány a poté zdiskreditovány během a po panice kolem „crackových dětí“. Za prvé tvrdí, že prenatální expozice nezákonným látkám poškodí vyvíjející se plod a novorozence. Za druhé tvrdí, že užívání drog během těhotenství je spolehlivým ukazatelem nezpůsobilosti rodičů.

Zatímco solidní množství literatury potvrzuje příčinnou souvislost mezi prenatálním vystavením alkoholu nebo tabáku (případně olovu nebo chudobě) a negativními zdravotními následky po narození, vědecká literatura přesvědčivě neprokázala žádný dlouhodobý negativní vliv prenatálního vystavení opioidům. Novorozenecký abstinenční syndrom (NAS) je sám o sobě léčitelný a přechodný stav a rostoucí množství literatury potvrzuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů léčby NAS je udržovat novorozence a matku společně v uklidňujícím prostředí a zároveň podporovat kontakt kůže na kůži a kojení. Takže právě stav, který by podle Kentucky měl vyvolat urychlené zbavení rodičovských práv, je ve skutečnosti často nejúčinněji léčen těsným a důsledným kontaktem mezi matkou a novorozencem.

Výzkum také jasně ukazuje, že samotné výsledky testu na drogy nejsou vhodným ukazatelem pro určení rodičovské způsobilosti. Miliony rodičů, kteří užívají drogy nebo mají poruchy způsobené užíváním návykových látek, vychovávají své děti dobře. Studie zjistily, že děti vystavené kokainu v děloze nejsou jako malé děti vystaveny většímu riziku špatného zacházení než děti v podobné situaci. Jiné studie zjistily, že děti vystavené kokainu v děloze dosahují lepších výsledků v několika vývojových ukazatelích, pokud jsou ponechány se svými matkami, než děti odebrané do náhradní péče.

Výzkumy, které tvrdí, že užívání návykových látek souvisí se špatným zacházením s dětmi, nejsou směrodatné. Často se opírá o zprávy o špatném zacházení s dětmi potvrzené pracovníky případu, a to navzdory dobře zdokumentovanému sklonu pracovníků případu a rodinných soudů zakládat zjištění o zanedbávání dětí pouze na důkazech o užívání drog. A vědecká literatura, která naznačuje, že užívání návykových látek způsobuje sociálně kognitivní deficity ve výchově, je teprve v plenkách a spíše nedostačující. Jedna studie například zjistila, že rodiče, kteří užívají opiáty, považují děti za méně roztomilé – toto zjištění je sice myslitelně pozoruhodné, ale nesplňuje právní normu pro odnětí rodičovských práv.

Medicínské a zdravotnické autority varují, že ženy, které se obávají ztráty svých dětí při vyhledání lékařské péče, budou odrazovány od vyhledání potřebné péče. Komunita za komunitou se o tom přesvědčuje po místních zákrocích proti těhotným ženám užívajícím drogy – méně žen vyhledává prenatální péči a léčbu v souvislosti s užíváním návykových látek, a to i poté, co místní úřady rozhodnou o změně kurzu. Odborníci si uvědomují, že těhotenství a porod představují obzvlášť vhodný okamžik k tomu, aby se žena spojila se službami, včetně léčby poruch způsobených užíváním návykových látek – hrozby trestů však těhotné ženy pouze izolují.

Zastánci těchto zákonů obviňují matky z rozpadu jejich rodin a argumentují tím, že matkám stačí nastoupit do programu protidrogové léčby, aby si zachovaly péči o své děti. Toto tvrzení nebere v úvahu skutečnost, že drogová závislost je zdravotní problém s biologickým, behaviorálním a genetickým rozměrem a podobně jako jiné zdravotní stavy nereaguje dobře na uměle nařízené termíny léčby nebo povinnou léčbu. Stejní zákonodárci by těžko odebírali děti matkám, které se potýkají s léčbou hypertenze nebo cukrovky. Toto tvrzení také nebere v úvahu vážné nedostatky v přístupu k léčbě poruch způsobených užíváním návykových látek, zejména u chudých lidí, a neexistenci záchranné sociální sítě, která by vůbec podporovala rodiny bojující s problémy.

„Místo toho, abychom trestali ženy za chronický stav závislosti, což je neetické, neefektivní a nehumánní, měli bychom místo toho investovat do rozšíření léčebných zdrojů přátelských k ženám a rodinám,“ řekl dr. Mishka Terplan, profesorka porodnictví a gynekologie a psychiatrie a zástupkyně ředitele pro medicínu závislostí na Virginia Commonwealth University.

Ačkoli je medikamentózní léčba (MAT) hrazena v rámci nově rozšířených arizonských programů Medicaid, obyvatelé Arizony stále bojují s přístupem k léčbě MAT. Stejně jako v celé zemi mají venkovské oblasti omezený přístup k MAT, pokud vůbec nějaký. Mnoho center pro léčbu užívání návykových látek nenabízí MAT kvůli stigmatu, které je s ní spojeno, a ta centra, která MAT poskytují, nemusí nutně plnit svou povinnost upřednostňovat těhotné ženy. Soukromé pojišťovny mezitím našly způsob, jak obejít požadavky Obamacare na pokrytí MAT.

To vše ještě zhoršuje řada opatření, kterými Arizona zúžila svou sociální záchrannou síť, takže rodiny bojují s nedostatečným přístupem k penězům, jídlu, bydlení, péči o děti a dopravě. Převážná většina finančních prostředků na dočasnou pomoc potřebným rodinám (Temporary Assistance for Needy Families, TANF), tedy federální sociální dávky určené na pomoc chudým, není vynakládána na pomoc chudým rodinám, ale spíše na umístění a udržení dětí v systému náhradní péče. Arizona má také nejpřísnější časový plán TANF v zemi, který vyřazuje rodiny ze systému sociálních dávek po jednom roce. Není náhodou, že po finanční krizi v roce 2008, kdy se arizonská sociální záchranná síť zmenšila, počet pěstounů prudce vzrostl. Arizona má nyní jeden z nejvyšších počtů umístění dětí do pěstounské péče v zemi.

Kentucky se podobně potýká s chudobou, špatným přístupem ke službám léčby závislosti a systémem ochrany dětí, který vynakládá více prostředků na umístění dětí do pěstounské péče než na jejich udržení v rodinách. V míře dětské chudoby se Kentucky řadí na jedno z posledních míst v zemi. Federální ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb nedávno vydalo zprávu, která přezkoumává systém péče o děti v Kentucky. Zjistilo se v ní, že rodiče se při přístupu ke službám léčby závislosti na návykových látkách potýkají s dlouhými čekacími lhůtami a často nemají prostředky na zaplacení. Zpráva rovněž zjistila, že kentucký úřad pro ochranu dětí nevyvíjí dostatečné úsilí, aby zabránil odebrání nebo opětovnému návratu do pěstounské péče. Kentucky má totiž jednu z nejvyšších měr odebírání dětí v zemi.

Takto nehumánní reakce na užívání drog mohou existovat jen proto, že jsou téměř výhradně vyhrazeny chudým lidem a lidem jiné barvy pleti. Drtivá většina rodičů stíhaných systémem péče o děti je chudá a rodiče barevné pleti jsou zastoupeni nadměrně. Několik studiídokumentuje, že nemocniční personál neúměrně často testuje na drogy a hlásí sociálně-právní ochraně dětí ženy s nízkými příjmy a barevné ženy. Ve skutečnosti jen málo žen ze střední nebo vyšší třídy, pokud vůbec nějaké, které během těhotenství užívají drogy, zažije řízení o zneužívání a zanedbávání dítěte, natož o zbavení rodičovských práv – ačkoli užívání drog je běžné mezi lidmi všech socioekonomických úrovní. Mnozí obhájci, s nimiž jsem vedl rozhovory v rámci svého vlastního výzkumu na toto téma, popisovali sledování těhotenství a nekonsenzuální testování na přítomnost drog prováděné na těhotných ženách a jejich novorozencích jako srovnatelné se zastavováním a prohlídkami mladých barevných mužů.

Přes pokrok v trestněprávním systému zůstává drogová válka v systému ochrany dětí téměř nezpochybnitelná a v rodinách působí spoušť. Než ztratila kontakt se svým právníkem, vyprávěla mi paní M. svůj příběh prostřednictvím e-mailu. „V systémech rodinných soudů neexistuje … respekt k medicíně nebo vědě,“ napsala. „Všechno se to děje pod pláštíkem toho, co je v ‚nejlepším zájmu‘ dítěte – ale to je ironie, protože tím ubližují mému synovi.“