Martin Lawrence: Martin po 20 letech
Finále seriálu Martin bylo odvysíláno v květnu 1997, kdy se jeho pět sezón chýlilo ke konci. Jeho konec ovlivnila řada okolností – obvinění ze sexuálního obtěžování, nouzová dějová linie plavby, soudní zákaz přiblížení – mezi něž patřil i odchod Tishy Campbellové z natáčení v Detroitu v listopadu 1996. Jádro fanoušků často vynechává zmínku o poslední sezóně v diskusích o seriálu, a to i po desetiletích. Bolest a nespokojenost s pátou sezónou jde ruku v ruce s tím, proč Martin zaujímal v 90. letech tak významné místo v afroamerické kultuře vůbec.
Martin měl premiéru na stanici Fox v srpnu 1992. Jeho hlavní premisa: každodenní výkony pěti hlavních postav, Martina (Martin Lawrence); jeho přítelkyně Giny (Campbell); její nejlepší kamarádky Pam (Tichina Arnold); a dvou Martinových nejlepších přátel, Thomase Forda (Tommy) a Carla Anthonyho Payna II (Cole). Jeho dva hlavní představitelé, Lawrence a Campbell, spolu měli dlouholetý vztah.
„Martina znám už léta,“ řekl Campbell v prosinci 1993 v jedné z epizod pořadu Regis & Kathie Lee. „Vždycky mi říkal: ‚Budeš hrát mou přítelkyni‘. Já na to: ‚Jo, jasně. Jasně, Martine. Ale on to slíbil.“
Oba absolvovali školu klasik Spikea Leeho – Campbell hrál v roce 1988 ve filmu School Daze a Lawrence se o rok později objevil po boku svého mentora a legendárního komika Robina Harrise ve filmu Do The Right Thing. Campbell a Lawrence dokonce sdíleli jedno plátno v mistrovském díle Reggieho Hudlina House Party z roku 1990: Lawrence jako Bilal, DJ se špatným dechem, a Campbell jako Sidney, milostný zájem Christophera „Kida“ Reida. Oba se také objevili v Hudlinově filmu Bumerang z roku 1992. Energie konce 80. a začátku 90. let, pokud jde o to, co Hudlin a Lee produkovali, se přímo promítla do toho, že se hvězdy těchto filmů staly hvězdami filmu a televizních stanic. Společnost Fox využila nástupu mladých černošských talentů.
Předtím, než se Fox News stala konzervativním konglomerátem, kterým je dnes, její programový model fungoval (a stále funguje) na jiné vlnové délce. Televize našla úspěch a relevanci v bobtnajícím vlivu hiphopové generace. James Murdoch pomáhal rozjet velmi uznávaný hiphopový label Rawkus Records, než jej v roce 1996 prodal svému otci Rupertu Murdochovi – spolupracovníkovi prezidenta Donalda Trumpa a nejmocnějšímu muži společnosti 21st Century Fox a News Corp. Pořady jako In Living Color, Living Single, New York Undercover a Martin přispěly k tomu, že se Fox v 90. letech stal masivní čtvrtou televizní stanicí.
Fox viděl půvab Lawrence – dědice Richarda Pryora a Eddieho Murphyho. Byl to energický a explicitní komik se zkušenostmi z velkého plátna, jehož rutina fungovala stejně dobře i v komorním prostředí, jak ukázalo jeho působení v roli moderátora populárního a vlivného pořadu HBO Def Comedy Jam. Lawrence však zpochybňoval závazek stanice poskytovat příležitosti barevným bavičům. „Fox by měl odrážet rozmanitost černošského života, místo aby vysílal stejné pořady s různými názvy,“ řekl. „Nikdy jsem se nesetkal s Rupertem Murdochem nebo Lucií Salhany . Vsadím se, že Tom a Roseanne Arnoldovi znají šéfy společnosti, pro kterou pracují.“
Martin měl premiéru v době, kdy byl afroamerický život a kultura pod drobnohledem: Bylo to v době po Rodneym Kingovi a nepokojích v Los Angeles. Jádrem seriálu byla moderní, mladistvá černošskost: Martin a Gina, první z nich je rozhlasový dýdžej ve fiktivní detroitské stanici WZUP a druhá je vedoucí reklamního oddělení. „Jeho největším dědictvím je skutečnost, že to byl pořad, který zcela vycházel z afroamerické zkušenosti a který se stal hitem,“ řekl bývalý hudební a zábavní novinář Cheo Hodari Coker. Ten je nyní showrunnerem seriálu Luke Cage společnosti Netflix. „Dokázal, že nefalšovaná černošskost může být mainstreamová.“
Seriál byl od začátku úspěšný, v první sezóně měl v průměru severně od 11 milionů diváků. Deník New York Times chválil svéráznost seriálu a jeho ochotu zabývat se sociálními tématy v epizodách, jako byla například epizoda z první sezóny Mrtví muži nesplachují, v níž byl mrtvý běloch – v tomto případě instalatér – nalezen mrtvý v bytě černocha. Po zavolání na tísňovou linku je báječná pětka seriálu nucena projít kvalifikačním kvízem, aby dokázala, že je bílá. „Nic mi neudělá lepší den,“ vtipkuje Martin, „než když se probudím jako běloch.“ I tato šaráda málem vyšla, protože štáb správně uhodl oblíbený koláč bělochů (jablko) a pojmenoval dvě písně Barryho Manilowa („Copacabana (At the Copa)“ a „Mandy“). Maškaráda však ztroskotala na tom, že Cole při odpovědi na otázku, co si běloši dávají na sendviče, nesprávně (a vtipně) odpověděl „pálivá omáčka“. Martin, jak napsal John J. O’Connor v listopadu 1992, by stále mohl „rozkvést v něco podstatně víc než v konvenční sitcom“. A že „ať už se stane cokoli, Martin Lawrence se zjevně dostane na různá místa.“
Martin si získal příznivce z řad skalních kritiků i fanoušků. Někteří vykreslovali popkulturní dynamo Lawrence jako šaška – Bill Cosby jeho působení v roli moderátora Def Comedy Jam označil za „minstrel show“. Lawrence se do Cosbyho pustil se smyslem pro proroctví: „Přes všechnu tu jeho čistou, zdravou, pudinkovou, nikdy jsem neudělal nic špatného image mu stejně nedovolili koupit NBC, že ne?“. Deník Los Angeles Times odsoudil epizodu druhé série z roku 1993 Whoop There It Ain’t za udržování stereotypů o sexualitě černochů. Newsweek považoval Lawrencovu postavu za „sexem posedlého homeboye, který si razí cestu odnikud nikam“.
Mnozí další však považovali nápad tvůrců Lawrence, Johna Bowmana a Toppera Carewa za přehnaně komický. Epizody jako Hollywood Swinging (v níž se objevil Tommy Davidson jako „Varnell Hill“) nebo Feast or Famine (epizoda o souboji pohlaví na Den díkůvzdání) byly nejen zábavné, ale také z Martina, Giny, Tommyho, Pam a Colea udělaly představitele mladého černošského kamarádství a přátelství v 90. letech. A Martin a Gina byli pohodový a vztahový pár. „Mít stálý vztah a být s tou správnou ženou je něco, v co budu vždycky věřit,“ řekl v dubnu 1994 pro VIBE. „Na jednu věc jsem s Martinem nejvíc hrdý, protože ukazuje černocha, který miluje a respektuje svou černošku.“
Mnoho scén a hlášek považovaných za klasické je různorodých, i když mnohé pocházejí z druhé a třetí série, tedy z vrcholu seriálu. Podezřelé myšlenky se točí kolem záhady Martinova zmizelého CD přehrávače, kvůli kterému v sobě usměrní Nina Browna, aby vtipným, ale nakonec neúspěšným způsobem vyslýchal své přátele. Ve druhé sezóně se Martin utká o Gininu lásku s profesionálním boxerem Tommym „Hitmanem“ Hearnsem. Mnozí vzývají Romantický víkend ze třetí sezóny, známější pod názvem Chilliganův ostrov – epizodu o ústupu párů, kterou Martin najde na zadní straně krabice od cereálií. V této epizodě se zrodila klasická hláška: „To není žádné zatracené štěně!“
Na kameře definují odkaz seriálu také boje o moc v postavách. Martin vs. Pam se stali soubojem důvtipu. Martin vs. paní Geri byl opakovaným střetem těžkých vah. A Gina vs. maminka Payneová se staly tchánovským vztahem z pekla. V době největší slávy Martina se v seriálu pravidelně objevovali Snoop Dogg, Christopher „Kid“ Reid, Salt-N-Pepa, bývalý quarterback Philadelphia Eagles Randall Cunningham, Jodeci (kteří neměli tušení, že Martin přeruší jejich vystoupení), Biggie Smalls, Sherman Hemsley, OutKast, Tommy Davidson, David Alan Grier a další. Přestože se pořad opíral o sílu hostujících hvězd a chemii hlavních postav, Martin byl v mnoha ohledech kapelou jednoho muže. Lawrence hrál devět postav:
Podle téměř jakéhokoli měřítka, ať už kulturního dopadu nebo významu, se první čtyři sezóny Martinů řadí mezi nejlepší televizní komedie, které kdy vznikly. Svým postavením se může směle měřit se seriály, jako jsou Jeffersonovi, Fresh Prince, Cosby Show nebo Jiný svět. Na začátku páté série se však impérium rozpadlo. Obvinění Campbella ze sexuálního obtěžování se v listopadu 1996 dostalo na titulní stránky novin. V žalobě, v níž jmenovala Lawrence, se uvádělo, že Campbellová (která sama přežila sexuální napadení) byla na place stále nepohodlnější.
V žalobě se uvádělo, že Lawrencovy návrhy se s přibývajícími sezónami stupňovaly. Proslýchalo se, že napětí se stupňovalo zejména v době, kdy se Campbellová zasnoubila s hereckým kolegou Duanem Martinem. Vše začalo vycházet najevo: od záchvatů vzteku, v nichž během druhé sezóny vyhrožoval hercům vyhazovem, přes obvinění, že Lawrence osahával a simuloval sexuální akty před členy štábu, když zrovna nezkoušeli nebo nenatáčeli, až po Campbellovu prosbu, aby scénáristé seriálu do páté sezóny přestali psát ložnicové scény. Campbell tvrdil, že vedoucí pracovníci HBO Chris Albrecht a Christopher Schwartz a HBO Independent Productions o zneužívání dlouhodobě věděli, přesto zanedbali opatření.
Lawrence všechna tvrzení odmítl. „Martin byl dlouho Tishiným zastáncem a ochráncem,“ stálo v jeho prohlášení z ledna 1997, „a proto se ho tato obvinění hluboce dotýkají“. Veřejný zlom jeho a Campbellova skutečného i scénáristického vztahu byl však součástí řady bizarních situací Lawrence, jednoho z nejlepších amerických komediálních herců, kterému se dařilo po filmech Bad Boys a Tenká linie mezi láskou a nenávistí.
V srpnu 1996 byl zatčen za to, že měl v kufru nabitou pistoli na hollywoodském letišti Burbank. Měsíc předtím byl zadržen policií za to, že se motal v dopravě a vykřikoval nadávky v kalifornské čtvrti Sherman Oaks. Ačkoli v obou případech nebylo vzneseno žádné obvinění, energie kolem Lawrence zastiňovala jeho talent. Prezident společnosti Fox Entertainment Peter Roth se snažil rozrůstající se kontroverzi kolem hvězdy stanice utlumit. „Ten pořad se jmenuje Martin a on dokázal, že je schopen ho zvládnout. Cokoli se děje mimo natáčení, nemá na seriál žádný vliv.“ Ale seriál to samozřejmě ovlivnilo. Jak by ne?“
Martinovi se dařilo díky intimitě jeho a Campbellova vztahu před kamerou a ještě více díky nezlomnému poutu mezi jeho hlavními pěti postavami. Martin už nedokázal splnit svůj slib. Sledování Martina už nebylo zábavné. Campbellová fungovala jako Lawrencova opora – bez ohledu na výstřelky postavy „Martina“ tu byla „Gina“, aby ho přitáhla k sobě. Zatímco Campbellová pomáhala naplnit obývací pokoje smíchem – jako když se její hlava zasekla mezi čelo Nefertiti 2000 ve čtvrté sérii Headin‘ For Trouble -, stres ji sžíral natolik, že údajně musela být hospitalizována. Campbellová se nakonec vrátila, aby seriál uzavřela – s velmi specifickými podmínkami. Především se s Lawrencem nikdy nesměli objevit ve stejné scéně společně.
Smrt Tommyho Forda v roce 2016 připomněla, že zatímco seriál je věčný, fyzické energie nikoli. Dnes o sobě Lawrence, Campbell a zbytek hereckého obsazení hovoří s nadšením a o přetrvávající síle jejich výtvoru. Noví a mladí fanoušci Martina kanonizují. Dokonce i basketbalová hvězda LeBron James, kterému bylo v době ukončení vysílání dvanáct let, občas uvádí ukázky ze seriálu ve svých populárních příbězích na Instagramu a za halloweenský kostým s motivem „Jeroma“ utratil pět tisíc dolarů. Big Sean vzdal sitcomu hold prostřednictvím videoklipu ke svému hitu „Play No Games“ z roku 2015. A Chance the Rapper, který se narodil osm měsíců po premiéře Martinova seriálu, použil svou kariéru určující sloku v písni „Ultralight Beam“ Kanyeho Westa, v níž se objevila krátká, ale přímá pocta seriálu:
To, co Martin dokázal, bylo zůstat věrný sám sobě v době, kdy černošská tvorba sloužila jako nezbytné záchranné lano pro černou Ameriku: její hudba, filmy, televizní programy a literatura. A činil tak v Detroitu, městě, které má pro afroamerickou zkušenost zásadní význam. Nefiltrovaná upřímnost jeho vtipů, jeho dilemata – a jeho nedostatky – jsou jeho chybnými a labyrintovými záložkami. O seriálu nelze mluvit bez jeho příšerného konce. Je nemožné nediskutovat o Martinových nesčetných vzpomínkách a smíchu.
To, co Martin dokázal, se nijak nelišilo od toho, co dokázal Living Single nebo The Fresh Prince of Bel Air – jen posunul hranici dál. Některé to iritovalo a jiné si to získalo na svou stranu. „Martin byl opravdu jedním z prvních mainstreamů hiphopové kultury a černošské kultury, která teď opravdu frčí kvůli Atlantě, kvůli Queen Sugar a kvůli Power,“ řekl Coker. „Dokázal, že pro ni existuje místo, a to místo bylo v hlavním proudu, ne na okraji.“
Justin Tinsley je kulturní a sportovní autor pro The Undefeated. Je pevně přesvědčen, že „Cash Money Records takin‘ ova for da ’99 and da 2000“ je nejvlivnějším prohlášením jeho generace.