Proč se hejna ptáků pohybují jednotně?

Každý podzim se hejna ptáků začínají stěhovat do teplejších oblastí. Jak se ale udržují v tak dokonalé formaci?“

Působivé, dokonale načasované letové manévry ptačích hejn i jejich symetrické skupinové uspořádání lze podle vědců z maďarské Budapešti shrnout do jednoduchého modelu.

Model určil, že ptáci kolektivně přecházejí z letového stavu do přistávacího, během něhož skupinová akce převáží nad individuálními přistávacími záměry každého ptáka, uvádí studie zveřejněná v zářijovém čísle časopisu New Journal of Physics.

Podle Smithsonova národního zoologického parku sice ne všichni ptáci migrují, ale ti, kteří migrují, obvykle míří na jih, jak daleko na jih, závisí na konkrétním druhu. Vědci se již dlouho pokoušejí určit důvod, který stojí za načasováním migračního chování ptáků, přičemž teorie naznačují, že by migraci mohla pohánět preference ptáků při konzumaci ovoce nebo snad požadavek na nelesní prostředí.

Podle ekologů z Arizonské univerzity v Tucsonu je pravděpodobnějším důvodem sezónní nedostatek potravy. Po prostudování 379 druhů stěhovavých ptáků vědci zjistili, že předpovědí číslo jedna, že se daný druh chystá migrovat, je nedostatek potravy. Zjištění jsou podrobně popsána v březnovém čísle časopisu American Naturalist z roku 2007.

„Pokud čelíte nedostatku potravy, máte dvě možnosti,“ uvedla ve svém prohlášení W. Alice Boyleová, odborná asistentka na katedře ekologie UA a spoluautorka studie. „Buď si můžete hledat potravu s ostatními ptáky, nebo můžete migrovat.“

Podle studie Illinoiské univerzity publikované v červencovém čísle časopisu Integrative and Comparative Biology z roku 2008 lze sice migrující hejna ptáků spatřit během dne, ale většina ptáků migruje v noci (kdy je vzduch chladnější a klidnější a je zde méně predátorů) a létají v tandemu, i když jsou od sebe vzdáleni 655 stop (200 metrů) nebo více.

Někteří ptáci, včetně labutí, hus, jeřábů, pelikánů a plameňáků, vytvářejí těsné vzory ve tvaru písmene V, zatímco jiní létají společně ve volných hejnech. Formace ve tvaru písmene V pomáhají ptákům šetřit energii, protože každý pták letí o něco napřed před ostatními, a tím dochází k menšímu odporu větru. Aby byla situace spravedlivá, ptáci se střídají v tom, kdo je vpředu, a když se unaví, každý z nich se přesune dozadu.

Věk, pohlaví a velikost těla také hrají roli v tom, kdo vede formaci do V. Podle studie švédských vědců zveřejněné v lednovém čísle časopisu Behavioral Ecology v roce 2004 v hejnu dospělých a mladých ptáků obvykle nevedou mladí ptáci, protože jsou méně schopni udržet ve vedoucí pozici vysokou rychlost a zpomalovali by celé hejno.

Vědci také zjistili, že pelikáni, kteří letí ve skupinové formaci, méně často bijí křídly a mají nižší srdeční frekvenci než ti, kteří letí sami. Ptáci, kteří létají ve formaci V, tak během dlouhých a náročných cest šetří tolik potřebnou energii.

Tato formace V také zlepšuje komunikaci a koordinaci v hejnu, což ptákům umožňuje lepší orientaci a přímější sledování trasy. Podle švédské studie je ve formaci každý pták zohledněn.

Máte dotaz? Napište nám ji do rubriky Malé záhady života a my se vám na ni pokusíme odpovědět. Due to the volume of questions, we unfortunately can’t reply individually, but we will publish answers to the most intriguing questions, so check back soon.