Státní soudy (Spojené státy)
Občanskoprávní věciEdit
Velkou většinu netrestních věcí ve Spojených státech řeší státní soudy, nikoli federální soudy. Například v Coloradu bylo v roce 2002, což je typický rok, zhruba 97 % všech občanskoprávních případů podáno u státních soudů a 89 % občanskoprávních případů podaných u federálního soudu tvořily konkurzy. Pouze 0,3 % občanskoprávních případů, které nejsou konkurzy, bylo ve státě podáno u federálního soudu.
Velkou část všech občanskoprávních případů podaných u státních soudů tvoří případy vymáhání dluhů. Například v Coloradu v roce 2002 asi 87 % všech občanskoprávních věcí podaných u soudů nižší instance tvořily věci týkající se vymáhání dluhů a vystěhování, zatímco u obecných soudů asi 60 % všech občanskoprávních věcí (kromě věcí týkajících se domácích vztahů a pozůstalosti) tvořily věci týkající se vymáhání dluhů, exekucí a vymáhání daní. Velký podíl na zbývajících občanskoprávních věcech u soudů s omezenou příslušností mají dočasné zajišťovací příkazy, obvykle v kontextu nemanželských domácích vztahů, a žádosti o změnu jména (zpravidla z důvodů uzavření manželství, rozvodu nebo péče o děti). Velká část zbývajících občanskoprávních věcí u soudů s obecnou příslušností zahrnuje rozvody, spory o péči o děti, případy zneužívání dětí, nesporné dědické řízení a případy úrazů, které se netýkají pracovních úrazů (ty se obvykle řeší prostřednictvím mimosoudního procesu odškodňování pracovníků).
Mnoho občanskoprávních věcí u státních soudů vede k rychlým rozsudkům pro zmeškání nebo předsoudním dohodám, ale i když vezmeme v úvahu pouze případy, které se skutečně dostanou k soudu, jsou státní soudy dominantním fórem pro občanskoprávní věci. V Coloradu proběhlo v roce 2002 79 občanskoprávních procesů u federálního soudu (41 s porotou a 38 bez poroty) a 5950 občanskoprávních procesů u státních soudů (300 s porotou a 5650 bez poroty). V podstatě všechny pozůstalostní a rozvodové věci se rovněž projednávají u státních soudů, i když zúčastněné strany žijí v různých státech. V praxi se téměř všechna vystěhování a exekuce nemovitostí řeší u státního soudu.
Soustavy státních soudů vždy obsahují některé soudy „obecné příslušnosti“. Všechny spory, které mohou být předloženy soudům a které vyplývají ze státního nebo federálního práva, mohou být předloženy některému ze státních soudů, s výjimkou několika úzce vymezených případů, kdy federální právo výslovně omezuje příslušnost výhradně na federální soudy. Mezi nejvýznamnější případy spadající výhradně do federální jurisdikce patří žaloby mezi vládami jednotlivých států, žaloby týkající se velvyslanců, některé případy týkající se duševního vlastnictví, federální trestní věci, konkurzní věci, velké mezistátní hromadné žaloby a většina hromadných žalob týkajících se podvodů s cennými papíry. Existuje také několik federálních zákonů, na jejichž základě lze žaloby vést pouze u státního soudu, například žaloby vyplývající z federálního zákona o nevyžádaných faxech. V historii USA existovala období, kdy téměř všechny drobné žaloby, i když vznikly na základě federálních zákonů, musely být podány u státních soudů.
Státní soudní systémy mají obvykle zrychlené řízení pro občanskoprávní spory týkající se malých dolarových částek (obvykle do 5 000 až 25 000 USD v závislosti na příslušném státním soudu), které se většinou týkají vymáhání drobných smluvních dluhů (např. nesplacených kreditních karet) a záležitostí mezi pronajímateli a nájemci. Mnoho států má oddělení pro drobné pohledávky, kde všechny strany jednají v občanskoprávních věcech bez právníků, často před smírčím soudcem nebo smírčím soudcem. Federální soudy nemají paralelní řízení o drobných nárocích a na všechny občanskoprávní případy uplatňují stejná občanskoprávní pravidla, což z federálního soudu činí nákladné místo, kde může soukromá strana uplatnit nárok na malou částku v dolarech.
Na rozdíl od státních soudů jsou federální soudy soudy s „omezenou pravomocí“, které mohou projednávat pouze typy případů uvedené v ústavě a federálních zákonech (především federální trestné činy, případy vyplývající z federálního práva, případy se stranou vlády Spojených států a případy zahrnující různost občanství stran).
Často může žalobce předložit věc buď státnímu soudu, nebo federálnímu soudu, protože vzniká podle federálního práva nebo zahrnuje značný peněžní spor (přesahující 75 000 USD k 26. říjnu 2007) vzniklý podle státního práva mezi stranami, které nemají bydliště ve stejném státě. Pokud žalobce v takovém případě podá žalobu u státního soudu, může žalovaný věc postoupit federálnímu soudu.
Podle sedmého dodatku Ústavy Spojených států amerických neexistuje federální ústavní právo na soudní řízení před porotou ve státní občanskoprávní věci a ne všechny státy zachovávají právo na občanskoprávní porotu ve své státní ústavě nebo státních zákonech. V praxi je však občanskoprávní soudní řízení před porotou dostupné, zpravidla na podobném základě jako u federálního soudu, ve všech státech s výjimkou Louisiany. V těchto státech existuje obecné právo na soudní řízení před porotou v případech, které by vznikly u soudu v koloniální Anglii, což obecně zahrnuje většinu případů požadujících prostou peněžní náhradu škody a žádné jiné odškodnění. V praxi se přibližně tři čtvrtiny všech občanskoprávních soudních řízení s porotou týkaly případů újmy na zdraví a většina ostatních případů se týkala porušení smluv. Ve státech, kde ústava státu stanoví právo na soudní řízení s porotou nebo právo na otevřené soudy, bylo toto právo někdy vykládáno tak, že poskytuje nejen procesní právo na určitý typ soudního řízení, ale také hmotné právo na odškodnění prostřednictvím soudu za druhy újmy, které byly odškodnitelné podle obecného práva.
Před soudním řízením probíhá většina řízení u netrestních soudů prostřednictvím písemností podaných u soudu, často prostřednictvím advokátů. U soudů s omezenou příslušností není neobvyklé, že se úvodní jednání koná osobně, při němž je často dosaženo dohody. U státních soudů s obecnou příslušností není neobvyklé, že všechny předprocesní záležitosti probíhají mimo soud, přičemž advokáti jednají o rozvrhu práce, předprocesní výslechy svědků probíhají v advokátní kanceláři prostřednictvím výpovědí a konference o narovnání je vedena soukromým mediátorem v kanceláři mediátora.
Trestní případyEdit
K roku 2019 je ve Spojených státech v současné době za mřížemi přibližně 1 255 689 osob – tedy 87 osob.7 % z celkového počtu 1 430 805 vězňů – bylo odsouzeno spíše u státního soudu za porušení státních trestních zákonů než u federálního soudu za porušení federálních trestních zákonů.
Podíl trestních případů vedených u státního soudu spíše než u federálního soudu je vyšší než 87,7 %, protože trestní stíhání pro přestupky a drobné trestné činy jsou v nepoměrné míře vedena u státních soudů a většina trestních stíhání se týká přestupků a drobných trestných činů. Dalším způsobem, jak znázornit relativní velikost obou systémů trestního soudnictví, je počet soudních řízení vedených v jednotlivých systémech. V Coloradu proběhlo v roce 2002 přibližně 40 trestních procesů u federálního soudu a 1 898 trestních procesů (bez stovek kvazitrestních procesů ve věcech mladistvých, obecních věcech a přestupkových věcech) u státních soudů, takže pouze asi 2 % trestních procesů proběhla u federálního soudu. Většina soudních procesů s porotou ve Spojených státech (zhruba pět ze šesti soudních procesů s porotou vedených u jakéhokoli amerického soudu) probíhá v trestních věcech u státních soudů.
Státní soudy nemají pravomoc rozhodovat trestní věci vzniklé v indiánských rezervacích, i když se tyto rezervace nacházejí v jejich státě. Méně závažné trestné činy v indiánských rezervacích jsou stíhány kmenovými soudy. Velká část násilných trestných činů, které jsou stíhány federálním soudem, vzniká v indiánských rezervacích nebo na federálním území, kde státní soudy nemají pravomoc, protože pravomoc kmenových soudů je obvykle omezena na méně závažné trestné činy. Federální trestné činy na federálním majetku ve státě jsou často definovány s odkazem na státní trestní právo.
Federální soudy se neúměrně zabývají trestnými činy bílých límečků, trestnými činy souvisejícími s přistěhovalectvím a drogovými trestnými činy (tyto trestné činy tvoří přibližně 70 % trestních spisů federálních soudů, ale pouze 19 % trestních spisů státních soudů). Federální soudy mají pravomoc vznášet obvinění z trestů smrti podle federálního práva, i když vzniknou ve státech, kde podle státního práva trest smrti neexistuje, ale federální vláda tohoto práva využívá jen zřídka.
Mnoho práv obviněných v trestních věcech u státních soudů vyplývá z federálního práva, ale federální soudy pouze zkoumají, zda státní soudy tato federální práva správně aplikovaly při přímém odvolání z odsuzujícího rozsudku k americkému soudu.S. Supreme Court poté, co byla vyčerpána přímá odvolání u státních soudů, nebo při vedlejším napadení odsouzení v řízení habeas corpus poté, co byly vyčerpány všechny opravné prostředky u státních soudů (obvykle včetně řízení habeas corpus u státních soudů). Některá práva obžalovaných v trestních věcech, která se uplatňují u federálního soudu, u státního soudu neexistují. Například v mnoha státech neexistuje ústavní právo na obvinění velkou porotou před zahájením trestního stíhání pro trestný čin nebo nechvalně známý přestupek. Oregon nevyžaduje jednomyslnost poroty v trestních věcech, které nejsou trestními věcmi.
Na rozdíl od netrestních věcí probíhá trestní řízení u státních soudů především ústně, osobně, před veřejným soudem.