Irán

Mezinárodní agentura pro atomovou energii v srpnu 2012 oznámila, že ekonomické sankce sice Írán poškodily, ale nezpomalily pokrok v jaderném programu země. Ve skutečnosti zpráva konstatovala, že íránský jaderný program postupoval dokonce rychleji, než se předpokládalo. Zpráva potvrdila podezření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že íránský jaderný program pokračuje plnou rychlostí navzdory sankcím a diplomatické izolaci, které na Írán uvalilo mezinárodní společenství. Zpráva agentury rovněž potvrdila, že bylo instalováno 75 % jaderných odstředivek potřebných pro podzemní úložiště. Netanjahu naznačil, že Írán se blíží k překročení „červené linie“ a že Izrael musí určit vhodný okamžik k zásahu, aby zmařil íránské jaderné ambice. Koncem září Netanjahu v projevu před Valným shromážděním OSN uklidnil obavy, že se chystá preventivní útok. Řekl, že věří, že Írán nebude mít technologii na obohacování uranu přinejmenším do jara 2013, a proto je čas na diplomacii, která by íránský jaderný program odradila.

Když se íránská ekonomika nadále hroutí pod tíhou stále přísnějších ekonomických sankcí – hodnota riálu se na začátku října během jednoho týdne propadla o více než 40 % -, Írán a USA se v říjnu dohodly, že zahájí dvoustranná jednání o íránském jaderném zbrojním programu. Do poloviny prosince však k žádným rozhovorům nedošlo.

Centrista zvolen íránským prezidentem; oslovuje Západ šarmantní ofenzívou

Hasan Rúhání, umírněný duchovní a bývalý íránský vyjednavač v jaderných otázkách, zvítězil v prezidentských volbách v červnu 2013 s přehledem a získal 50,7 % hlasů. Reformisté se vrhli na Rúháního poté, co jejich preferovaný kandidát Mohammad Rezá Aref z boje odstoupil. Tisíce Íránců vyšly do ulic, aby oslavily Rúháního vítězství. Rúhání měl sice podporu reformistů, ale dlouhodobě patřil ke konzervativnímu establishmentu země. Více než 20 let působil v parlamentu a je loajální ajatolláhu Chameneímu. V kampani sliboval, že se přiblíží Západu a zlepší vztahy s USA, a po svém zvolení slíbil, že „půjde cestou umírněnosti a spravedlnosti, nikoliv extremismu“. Rúhání však prohlásil, že Írán bude i nadále pokračovat ve svém jaderném programu. Americký prezident Barack Obama podobně vyjádřil naději, že obě země zahájí dialog, který by mohl vést k pokroku ve zdánlivě neřešitelné jaderné otázce.

V pozoruhodném obratu událostí v září Rúhání dodržel svůj slib o rozmrazení vztahů se Západem. V rychlém sledu za sebou oznámil, že Írán nikdy nebude „usilovat o zbraně hromadného ničení, včetně jaderných zbraní“, propustil 11 prominentních politických vězňů, převedl dohled nad jaderným programem země z konzervativní – a vojensky agresivní – Rady národní bezpečnosti na umírněnější ministerstvo zahraničí, vyměnil si dopisy s prezidentem Barackem Obamou a popřál Židům radostný svátek Roš Hošana. Všechny tyto kroky údajně podpořil ajatolláh Chameneí, nejvyšší íránský náboženský vůdce, který má v zemi nejvyšší moc. V názorovém článku v deníku Washington Post z 20. září Rúhání naznačil svou ochotu zapojit mezinárodní společenství do navazování vzájemně výhodných vztahů. Taková diplomacie podle něj znamená „navázání spolupráce s partnery na základě rovného postavení a vzájemného respektu s cílem řešit společné obavy a dosáhnout společných cílů“. Nabídl zprostředkování mezi syrskou vládou a opozicí a zopakoval, že země hodlá usilovat o získání jaderné energie pro mírové účely. „Zvládnutí jaderného palivového cyklu a výroba jaderné energie se týká jak diverzifikace našich energetických zdrojů, tak toho, kdo jsou Íránci jako národ, našeho požadavku na důstojnost a respekt a našeho následného místa ve světě.“

Rúháního šarmantní ofenzíva pokračovala i na jeho cestě do USA, kde 24. září 2013 vystoupil na Valném shromáždění OSN. Jeho projev pozoruhodně postrádal protiizraelské chvástání jeho předchůdce Mahmúda Ahmadínežáda a snažil se zdržet výroků, které by doma vzbudily obočí nebo očekávání Západu. Zopakoval své dřívější tvrzení, že Írán nikdy nebude usilovat o jaderné zbraně, ale bude pokračovat v obohacování uranu pro mírové účely. Naznačil také, že USA a Írán by mohly dosáhnout dohody o íránském jaderném programu do šesti měsíců. Dalším pozoruhodným obratem Rúhání označil holocaust za „odsouzeníhodný“. Toto prohlášení dále ukázalo, jak se Rúhání výrazně liší od Ahmadínežáda, který holocaust několikrát popřel. Mnoho pozorovatelů bylo zklamáno, že si prezident Obama a Rúhání v OSN nepodali ruce. Přesto zůstávají očekávání ohledně budoucích rozhovorů a pokroku v neřešitelné jaderné otázce vysoká.

Irán souhlasí s omezením jaderného programu, ale dohoda zůstává v nedohlednu

Rozhovory o íránském jaderném programu mezi Íránem a pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem byly po půlročním přerušení obnoveny v říjnu 2013 a znovu v listopadu. Byly dosud nejslibnější a nejkonkrétnější. V samostatné dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii Írán uvedl, že umožní inspektorům agentury „řízený přístup“ do jaderných zařízení v Bandar Abbásu a Araku, aby mohli shromažďovat údaje o činnosti. Dohoda nevyžaduje, aby Írán předal vlastní informace o svých technologiích. Závod v Bandar Abbásu je důl, který vyrábí žlutý uran, a v Araku se nachází závod na výrobu těžké vody. Írán však MAAE neumožnil přístup do závodu v Parčínu, kde podle inspektorů Írán testoval spouštěče jaderných zařízení.

Na třetím kole jednání v Ženevě 24. listopadu 2013 dosáhl Írán s pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem šestiměsíční dohody. Írán souhlasil, že zastaví výrobu uranu nad 5 %, což znamená, že může vyrábět uran pouze pro mírové účely; zředí nebo převede na oxid své zásoby uranu obohaceného na 20 %; nebude instalovat nové odstředivky; umožní inspektorům OSN každodenní přístup do zařízení na obohacování uranu v Natanzu a Fordu. Na oplátku byly ochromující sankce proti Íránu zmírněny a do íránské ekonomiky se vrátilo 6 až 7 miliard dolarů. Sankce budou obnoveny, pokud se Írán nepodřídí. Jednání o dlouhodobé dohodě budou pokračovat během šestiměsíčního období. Izrael i Saúdská Arábie vyjádřily nad dohodou rozhořčení, protože se obávají, že jejich moc na Blízkém východě bude ohrožena nebo oslabena užšími vazbami mezi USA a Íránem a potenciálním bohatstvím Íránu plynoucím z příjmů z ropy a jeho jaderného know-how.

V době zahájení dalšího kola jednání v únoru 2014 vykazovala íránská ekonomika známky oživení, přičemž inflace klesla ze 45 % v roce 2013 na méně než 30 % – což byl důsledek zmírnění sankcí. Zástupci šestistranných rozhovorů sice prozradili jen málo informací o dosaženém pokroku, ale uvedli, že se dohodli na rámci pro další postup – což je jistě důvod k opatrnému optimismu. Dohody mělo být dosaženo do konce července 2014, ale termín byl prodloužen do listopadu. Írán a pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN plus Německo opět nedosáhly listopadového termínu. Ani jedna ze stran však nehodlala hodit ručník do ringu a stanovily termín pro nastínění rámce na březen 2015 a pro úplnou dohodu na 30. června 2015. Jednání pokračovala v únoru 2015, kdy se ministr zahraničí USA John Kerry zapojil do řady jednání s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem. Američtí představitelé vyjádřili optimismus, že do konce března bude vytvořen rámec a do konce června bude uzavřena úplná dohoda.

V listopadu 2014 Rusko souhlasilo s výstavbou dvou – a potenciálně osmi – jaderných reaktorů v Íránu. V rámci dohody bude Írán od Ruska nakupovat palivo do reaktorů, čímž se sníží potřeba Íránu obohacovat vlastní uran.

Irán přispívá k boji proti ISIS

Irán, který má obrovský vliv na iráckou vládu vedenou šíity, poskytoval Iráku poradenství v době, kdy země bojovala proti ISIS, radikální militantní skupině, která usilovala o zavedení Islámského státu v severním Iráku a Sýrii. Kásim Sulejmání, velitel jednotek Quds Force íránských revolučních gard, přijel do Bagdádu, aby pomohl Málikímu a vojenským představitelům naplánovat odpověď na postup ISIS. Írán pravidelně posílá do Iráku vojenské dodávky a podniká letecké útoky zaměřené na bojovníky ISIS v západním Iráku. V březnu 2015 vedly Íránem podporované milice a íránské jednotky boj v iráckém Tikrítu proti ISIS. Íránští vojenští představitelé také poskytovali bojovníkům poradenství.

Historická jaderná dohoda vstupuje v platnost

Carlos Barria, Pool Photo via AP

Vedoucí představitelé Íránu a šesti zemí, které vyjednaly jadernou dohodu

V březnu 2015, kdy se zdálo, že je Írán blízko podpisu desetileté dohody, která by výměnou za zrušení sankcí omezila jeho jaderný program, 47 amerických představitelů podepsalo dohodu s Íránem.amerických republikánských senátorů podepsalo otevřený dopis íránským představitelům, v němž uvedlo, že dohodu může „škrtem pera“ zrušit nástupce prezidenta Obamy. Dopis, který napsal čerstvý senátor Tom Cotton z Arkansasu, vyvolal pobouření mezi demokraty, podle nichž tento bezprecedentní krok podkopává Obamovu zahraniční politiku. Íránští představitelé dopis odmítli a pokračovali v jednáních. „Podle našeho názoru nemá tento dopis žádnou právní hodnotu a jedná se převážně o propagandistický trik,“ uvedl ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

16. ledna 2016 zrušily USA a evropské státy sankce vůči Íránu. Dlouhodobé sankce, finanční i ropné, byly zrušeny poté, co inspekce prokázaly, že Írán demontoval zbraně, jak bylo dohodnuto v jaderné dohodě. Po inspekcích mezinárodních zástupců byla také uvolněna íránská aktiva v hodnotě přibližně 100 miliard dolarů.

Uvolnění aktiv a sankcí přišlo několik hodin po výměně vězňů mezi USA a Íránem. Tři Američané, mariňák, reportér listu Washington Post a pastor, byli z Íránu propuštěni a posláni do Německa, aby se před návratem do Spojených států podrobili lékařskému ošetření na americké vojenské základně. Čtvrtý americký vězeň, Nosratolláh Chosraví, byl propuštěn v rámci výměny, ale rozhodl se zůstat v Teheránu. Pátý Američan byl propuštěn na základě samostatné dohody.

Spojené státy zase propustily sedm Íránců, kteří porušili embargo. USA také vyřadily 14 dalších Íránců z mezinárodních seznamů hledaných osob. Vzhledem k tomu, že přelomová jaderná dohoda s Íránem již vstoupila v platnost, obrátil se prezident Obama 17. ledna na Íránce s žádostí, aby „pokračovali v nové cestě“ se Západem. Mezitím USA uvalily na Írán nové menší sankce za provádění zakázaných raketových testů.