Karboplatina a paklitaxel u metastatického nebo recidivujícího karcinomu děložního hrdla

Cíle: Cílem této studie bylo zhodnotit aktivitu a toxicitu kombinace karboplatiny a paklitaxelu u pokročilého nebo recidivujícího karcinomu děložního hrdla.

Metody: Padesát jedna vhodných pacientek s měřitelným pokročilým nebo recidivujícím karcinomem děložního hrdla bylo léčeno karboplatinou (plocha pod křivkou 5) a paklitaxelem 175 mg/m každé 3 týdny po dobu 6 až 9 cyklů nebo do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.

Výsledky: Došlo k osmi kompletním (16 %) a 19 částečným odpovědím (37 %), což představuje celkovou míru odpovědi (RR) 53 % (95% interval spolehlivosti , 39 %-67 %). Medián přežití bez progrese byl 6 měsíců (95% CI, 5,4-6,5 měsíce) a medián celkového přežití byl 13 měsíců (95% CI, 11,4-14,5 měsíce). RR bylo vyšší u pacientů s onemocněním mimo dříve ozářené místo ve srovnání s pacienty s onemocněním v dříve ozářeném poli (68 % vs 30 %) (P = 0,011). U pacientů dříve léčených chemoterapií bylo RR 28 %, zatímco u pacientů dříve léčených pouze radioterapií bylo RR 68 % (P = 0,023). Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi histologií a odpovědí na léčbu. Pacienti s výkonnostním stavem 0 nebo 1 měli vyšší RR než pacienti s horším výkonnostním stavem. Toxicita byla obecně mírná s výjimkou myelotoxicity. Neutropenie stupně 3/4 byla zaznamenána u 44 % pacientů a u 6 % se vyskytla febrilní neutropenie. U 22 % pacientů se vyskytla anémie stupně 3-4, zatímco u 14 % pacientů se vyskytla trombocytopenie stupně 3-4. U tří pacientů (6 %) se objevila senzorická neuropatie 3. stupně.

Závěr: Zdá se, že kombinace karboplatiny a paklitaxelu je u pokročilého nebo recidivujícího karcinomu děložního hrdla účinná s přijatelným profilem toxicity.